Pomsta gnomů. (XV.)

Číš přines’ panoš s bledou strachem tváří

a Sibo plnou zvedl v blesků záři

a zařval dolů: „To vám na zdraví!“

A vypil ji a prázdnou hodil na zem

a odvrátil se od gnomů – v tom rázem

do očí jeho šleh blesk modravý;

hrad chvěl se v hloubi těžkou ranou hromu,

zněl deště spád a pak skřípění stromů,

kol rozhlížel se Sibo zděšený.

Po davu skřítků ani stopy kolem,

jen sem tam míhaly se v dálce polem

a hasly modré plameny.