Pomsta gnomů. (XXII.)

To zvláštní vám byl malý neposeda,

až po pás brada splývala mu šedá,

měl šedý kaftan zlatem vroubený;

na hlavě jako meloun kápi z nachu,

pod hustým obočím jak zrnka hrachu

dvě očka malá hrála plameny;

u botek zelené dva nosil střapce

a velký démant plál na jeho čapce.

Vždy nejhlouběji v dolech pracoval;

když halen v šedý plášť se nocí řítil,

na cestu čapky démantem si svítil,

jej každým šedým skřítkem zval.