Pomsta gnomů. (XXVI.)

To slovo mohu vyzradit ti v taji,

má čtenářko, když tvoje oči dají

mně záruku, že umíš mlčeti.

Jak odpírat? Tvůj zrak je příliš svůdný;

nuž povím to – to slovo: „kořen bludný“ –

Ty kroutíš hlavou? Avšak v zápětí

můj výklad za ním rychle pokulhává

jak za básníkem na tom světě sláva,

jak za myšlenky bleskem slabý rým,

jak za životem upomínek stíny.

Snad kdosi dal by lepší výklad jiný,

já ale řeknu to, co vím.