Pomsta gnomů. (XXVII.)

Když v noci Valburžině na koštěti

sbor čarodějek ku Blocksbergu letí,

ty Uriana sličné nevěsty:

tu stane se, jak větrem šat jim vlaje,

na mýtině neb lesa u pokraje

že chytí se o pařez u cesty;

neb – pán bůh s námi! – na kozlu jež jezdí

Aldebaranu rudém při souhvězdí,

že v chvatu lásky o kmen klopýtne;

neb po skončeném svatojanském plesu

na pařezu tom v mrtvé tiši lesů

ze sirných snů svých procitne.