Ponejprv, podruhé.

By Josef Václav Sládek

Ponejprv, podruhé, potřetí,

jakéto bouchání slyšeti?

Posvěť mi, ženuško, na schody,

oni mne pustili z hospody.

Po jedné, po druhé, po třetí

jak to těm hodinám uletí!

když se kdo na ně podívá,

šenkýř mu šelma nalívá.

Po jedné, po druhé, po třetí

jinou zas natočí v zápětí;

má ženu a děti, jaký div,

musí být chudák také živ.