PONTIFEX. (II.)

A brzy potom to se přihodilo:

Vzbouřené kohorty se prohlásily

pro Othona, neb donativ jim slíben.

Řím hlučel, tucha příštích událostí

šla po ulicích. Starý císař Galba

vsed v zlatá nosítka svá, věře,

že řečí, slibem rozbojníky zkrotí,

a dal se nésti přímo v tábor jejich.

Však cestou již mu vstříc šli. Nosičové

pustili na zem nosítka a prchli.

A vzbouřenci se vrhli na císaře.

Chtěl promluvit pod tasenými meči,

sliboval cosi, o Vlasti se zmínil,

o dva dny lhůty prosil. A byl zabit.

Na kopí vbodli holou hlavu jeho

a v triumfu ji nesli ulicemi.

A za jásotu ulic Otho vešel

v císařský palác. Potom bylo ticho.