Popěvek.

By Julius Alois Koráb

Proč motýlka rozkoš je krátká tak?

Sotva že povzlétne kvítím,

vděk křídel jen zlíbá mu slunka zrak

a – konec, již loučí se s žitím!

Ach, lidské i lásky krásný sen

mlhou se rozplyne ranní:

to srdce „jsem šťastno“ si přizná jen

a – konec, již bolest je zraní!...