Popěvky.

To je tam vítr,

sype se sníh,

zdá se mi, z venku

že slyším smích.

Otevru, ptám se,

co se to děje,

a on to vítr,

co se tak směje.

Vysmívá se sněhu,

že ho musí nést,

a sníh, ten se zlobí,

že tak lehký jest.

Můj bledý měsíčku,

zastav se chvílčičku,

jen tak dlouho, co mi povíš,

zdaž si také někdy hovíš?

Mé zlaté sluníčko

ani dost maličko;

spěchám s neunavnou pílí –

sám bůh ví k jakému cíli.