PORCULÁNOVÁ SOŠKA.

Hle, japonská malá soška,

porculánu, barev troška,

ale jaké krásy div!

U potoka gejša smavá.

S nožkou hrá jí vlnka dravá,

spěchající z horských niv.

Kimono své zlatotkané,

s lístečky sakury plané,

tiskne rukou ve svůj klín.

V křišťálové vodní hládi

obdivuje půvab mládí,

hledí na svůj lepý stín.

Zrak jí blahem, štěstím svítí.

Nezří plynout v proudu kvítí

v širou nekonečnou dál...