POROZUMĚNÍ.

Tvé zarosené zraky

jsou smutnější než jindy...

Proč se tak tulíš ke mně,

tak sdílně, úzkostlivě?

Když zříš tak v modré šero,

mně zdá se, že chceš vzlykat,

plna cizích smutků?

Snad pluješ v jiné země,

kde svítí rudé slunce

a v hájích pějí ptáci...

Ty nejsi z těchto končin,

tys’ přišla z dálných zemí!

Tys’ odlesk zašlých snění,

tys’ odlesk zašlých slastí,

tam daleko za vrchy!...

A divný cit mne jímá

pod žárem tvoji touhy,

jež sálá z tvojich očí!

Chtěl bych jíti s tebou

do tvoji krásné vlasti.