POROZUMĚNÍ

Tvé klidné, vlídné oči,

jsou hlubší nežli jindy..

Proč přivíjíš se ke mně,

tak sdílně, úzkostlivě?

Když zíráš v modré luhy,

mne zdá se, že chceš plakat.

Snad toužíš v jiné kraje,

jež zaplavuje slunce,

kde pomoranče zrají.

Vím, nejsi z těchto končin,

tys přišla z cizí země.

Jsi odlesk zářných snění,

jsi odlesk božských slastí,

tam v dálce za horami.

A mocný cit mne jímá

v tvé touhy mrazném žáru,

jež sálá mi z tvých očí:

ó, chtěl bych prchnout s tebou

v kraj sluneční tvé vlasti.