PORTRÉT BÁSNÍKŮV

Šel, srdce lehké jako lehký krok.

Svou galejnickou nevlekl on kouli.

Šel mezi těmi, u nichž mnohý rok

se v srdci bolest, dotěrný host, choulí.

A pomalu list padal za listem,

na rovech vadly květinové zdoby.

Bezděčným mládí zdál se protestem

zpěv žijícího mezi hroby.