PORTRÉT DVOU PLAVCŮ

Ten plavčík zpívá si: Za plavby zahynem’.

Je moře bezedné. Jas nebe oklame.

Leč tolik světel je a my jich neminem’.

Tak mnoho lásky je a my ji poznáme.

Dí starý námořník: My nezahynuli.

Nás vichr ošálil a hloubky oklamaly.

Tak mnoho světel je a my je minuli.

Tak mnoho lásky je a my jí nepoznali.