PORTRÉT KRESLENÝ V PARLAMENTNÍ LAVICI ZA HISTORICKÉ SCHŮZE (II)

A přísná logika je v historii,

nevěřte, pouhá náhoda že řádí.

Dříve než byla, nemilovali ji,

a když je nyní, nemají ji rádi.

Mám vysvětlení jasné pro urputnost,

se kterou mluví hlas ten monotonní.

Svoboda pro ně nebývala nutnost,

let třicet pouští nebloudili pro ni.

Životní pro ně nebývala úkol.

Nezápolili s těžkou úlohou.

Hrdí se, pyšní rozhlížejí vůkol.

Nemají rádi ji, mít nemohou!