PORTRET

By František Odvalil

S pozadím šedým vše se mi slilo

– obrázek šedí do šeda.

Srdce by sice rudé bylo,

toho však nikdo v něm nehledá.

Jedno má heslo: Vzbuř se, ty hlavo!

Rány však nemoh nikdy dát.

Mohla by bolet! Jedno však právo

nedá si vzíti: nadávat.

Táhne jak kůň, kde jiní si hoví –

a selže blízko u cíle;

kde dává se po hubě, tam to poví –

kde do ní, mlčí unyle.

Smějí se lidé, smějí se dobří:

ten na písku si staví hrad!

věřte, že pláčou i tací jak bobři,

však nedají se varovat.

Stavět na písku? Nu nemá to zisku –

i žulu však v písek zdrolí věk.

Nehledat mnoho! Pak možno i v písku

najít pár zlatých zrneček.