PORTRÉT.

Dva vlčí máky měla ve vlase

a pružnost kočky hrála v snědém těle.

A záře elektrická chvěla se

v těch očích, gestech, v bytosti té celé.

Zmizela na vždy. A v mé paměti

vášnivě, na mžik, znějí její struny.

Zpívá tam bolest, vzdor a prokletí:

Náš rudý prapor vlaje nade trůny.