POSELSTVÍ.

Spal Nazaret, když s půlnoci se rodil

den výročitý viny Adamovy,

jíž smrt a bída připadly nám v podíl.

Kdo tušit mohl pod tichými krovy,

že v Nazaretě rozvine se drama

a dějin světa počne vývoj nový?

Jen Marii, jež k Pánu bděla sama,

že dojde k netušeným událostem,

hlas tajný věstil, jaký zřídka klamá.

Bůh Syn, jenž měl ji v srdci stálým hostem,

tak sladkého v ní nabyl zalíbení,

že stala se mu přežádaným skvostem.

V té svaté chvíli modlitby a bdění

vzlet její duše a vděk jejích ctností

k ní mocně připoutaly jeho zření.

Dél neodolal její spanilosti;

vzplál všecek touhou býti synem panny,

jež nepodlehla satanově zlosti.

Než přál si, aby dívka prostá hany

dřív určitě a volně na jev dala,

že přijímá ten úděl svrchovaný.

A co vším srdcem pro zmar světa lkala,

k ní seslal archanděla Gabriele,

jejž Trojice té zvěsti hodným znala.

Bylť poslem Božím osvědčeným skvěle

a podobal se hněvem na satana

i krásou nazaretské panně bdělé.

Ten hned k ní vešel, horlivostí plana,

a děl: „Buď zdráva, milosti vší hojná,

Pán s tebou; přede všemis požehnaná.“

Slov těch se lekla panna bohabojná;

než Gabriel se mluviti jal znova

v ta slova laskavá a blahokojná:

„Ó, neboj se, Pán v milosti tě chová!

Aj, počneš syna; Ježíš bude slouti

a bude králem domu Jakubova.“

Jak tonoucím, když příboj naň se routí,

strach velký zachvěl překvapenou pannou,

že stěží mohla skromně zašeptnouti:

„Jak tyto věci podivné se stanou,

když panenství mi k radosti a zdobě?“

Hlas jeho zazněl hudbou neslýchanou:

„Duch svatý tajemně se snese k tobě

a matkou učiní tě znenadání;

Syn Boží bude slouti tvoje robě.

Aj, s útěžkem, ač staroba ji sklání,

též Alžběta je, zbožná teta tvoje;

nic Bohu divy činit nezabrání.“

To praviv doufal, klidně před ní stoje,

že rozhodne se dívka bohumilá

i Pánu vděk i bez těžkého boje.

To napiatosti vážná chvíle byla,

kdy Bůh ždál ode tvora vyslyšení,

jímž jeho touha by se vyplnila.

Však dívka pochopila v slastném chvění,

že Pán, jenž práva tvorů věrně chrání,

své věčné právo v tklivou žádost mění.

l zahřímalo shůry zajásání,

div zlaté hvězdy nestanuly v reji,

neb dívka přivolila k nebes přání.

Syn Boží vešel volně v lůno její.