POSLÁNÍ MATCE.

By Jindřich Štemberka

Když před spánkem se duše moje modlí,

vždy u tebe, má něžná matko, prodlí.

A když se hlava do podušek sklání,

tě v duchu prosím za tvé požehnání.

A ve snu cítím, jak tvá měkká ruka

mi s čela zahání stesk, bol a muka.

Tvé modré oči vidím, plné lásky,

a ctihodné ti líbám v čele vrásky.

Když zlaté jitro okénkem se dívá,

zas k tobě zalétne má duše snivá,

tě vroucím políbením ze sna budí

a blažena se tulí ku tvé hrudi,

a poprosit’ tě něžně vždycky chvátá,

by’s milovala mne vždy, matko zlatá,

bys’ mému životu i mému snění,

mé práci dala svoje posvěcení.