POSLÁNÍ.

Nezbylo hněvu ani lásky,

cizí nejsme však sobě,

mrazivé jasno mezi námi

svítit musí i v hrobě!

Ústa se brání mluvit všedně,

v očích čteme si posud,

vzpomínkou co je dnes jen vlahou,

kterou zadupal osud...

V záhonech Tvého žití kvetou

ještě krvavé růže,

ruka Tvá bílá jednu z nich mně

ještě podati může...