Poslání.

Vždy svírán lokty ústrkův

a lokty vlastní duše luzy,

jít nebojím se na věčnost,

v říš neznámou, v kraj tmy a hrůzy.

Vždyť někdo tam, kdo pánem mým,

jenž do života hnal mne chladu,

buď k výstraze bych jiným byl,

buď nerozhodným ku příkladu.

Své poslání jsem vykonal –

snad mrav ten za hrobem též platí,

že sluhu svého dobrý pán,

když domů přijde, nezatratí.