POSLÁNÍM

Zní krajem jarní van a jeho ryk a šum

ohluchlé burcuje a zvěst jim hlaholí

o vzmachu vítězném, jenž dme se k novým dnům

a nikdy neumdlí a nikdy neumdlí.

Slyš, srdce v ulitě, je život plný krás,

i v slzách krvavých má plno radosti,

a zve a zve a zve a strojí hodokvas,

kdo ruku nastaví, jen toho pohostí!

Viď, srdce v ulitě, viď, srdce, že máš hlad,

že toužíš po chlebě, že toužíš po víně!

Slyš jarní vítr dout a vladařit a rvát –

to život, život sám tě volá k hostině.