POSLEDNÍ CESTA.

Sešel se jeho lid z celého kraje –

sedláci, ženičky, děvčence s květy,

sokoli z legií s němými rety –

příroda vítá jej nádherou máje.

Ve vzduchu zářícím bzukot včel hraje – –

zde rostl a běhával před mnoha léty,

sem nyní, dostihnuv poslední mety,

vrací se mrtvý rek, hrdina z báje.

Vrchol hle, Bradla v tichosti shlíží

na zástup mládeže, starců dav svadlých –

Truchlivý průvod se pozvolna blíží.

Kvetoucí třešně v té záplavě bílé

nevěsty sokolů jeho jsou padlých,

duše jichž vznáší se zde této chvíle.