Poslední cigareta.

Říkám vždy, ty’s poslední!

Která to as bude v skutku?

V konec setby, v konec žní,

v konec radosti a smutku?

Kouřím dál a duše sní.

Všecky raní – poslední

zabíjí prý... V těžkou půtku

kdy jen se mi rozední

v konec radosti i smutku?

Člověk vždy to horší mní.

Ale onu poslední,

Smrt až v nápovědy budku

vleze místo Nadšení,

kouřit chtěl bych beze smutku,

život-dým by roztál v ní.