Poslední láska Dona Juana. (XLI.)

Konec písně, přijmi díky,

polibkem tvé zamknu rtíky,

ale nech ty chodbou křiky,

nech ty kroky, ať jdou blíž! –

Ať jak pýr mne pomsta smete,

tebe, čistý nebes květe,

nedotknu se, dlouholeté

viny nesu hroznou tíž,

nebi dík, že v konec pouti

lásce v tvář smím nahlédnouti,

na tom dost, nechť přijdou již!