Poslední láska Dona Juana. (XLIII.)

Jitra svit se v jizbu dere,

v chodbě posupné a šeré

příšerné zní miserere

jak zpěv duchů blíž a blíž –

Násilím ji tlačil zpátky.

Ještě jeden pohled krátký,

ještě jeden pohled sladký,

stěna sjela zpět v svou výš. –

Sám byl – rozlétly se dvéře,

průvod mnichů stál tam v šeře,

první nesl velký kříž.