Poslední láska Dona Juana. (XLV.)

Ničím nesmíří se vina.

Strašná pomsta Hospodina

zdánlivě je pouze líná,

náhle však se vyřítí,

zváží ctnosti, zváží časy

blesk a vichr osedlá si.

a pak slaví svoje kvasy,

jako vichr v rokytí

láme třtiny, klasy drtí,

žene oběť v náruč smrti.

Neslyšel’s ji zahřmíti?