Poslední láska Dona Juana. (XXXI.)

V tom však polekaná zřela

mrtvého v tmě Leporella,

ňadra se jí bouřně chvěla.

Don Juan ji k sobě tisk’,

tlouci její srdce cítil,

jak ji v náručí své chytil,

plamen se mu krví řítil,

v oku jeho divě blysk’.

„Nelekej se, drahé děcko!“

Pak jí vypravoval všecko,

při tom vždy ji k sobě tisk’.