POSLEDNÍ MOUDROST.

Kdos šeptal – druhý to řek,

a tobě, by tebe ranil;

rci, jaký bys to byl rek,

těm kdyby jsi se bránil.

Kdos myslil – ať myslí dál!

To poslední všech je právo.

Tys potud vítěz a král,

když v duchu i srdci vše zdrávo.

Svět, lidé, stíny a nic.

V tvé duši v posled vše leží.

Chtěj, nechtěj, méně neb víc,

orloje rafij dál běží.

A v posled srovná vše nás,

chvaliče, sudiče, vždycky

ten všemohoucí čas,

a to je ten osud lidský.

Tam kosti, plíseň a prach,

Smrt civí tam, odvěká kněžka.

Nač illusí záře a nach,

když cesta tak dlouhá a těžká?

Za chvíli edenských niv

když tolik ztráty a trestu?

To vše moh’s vědět juž dřív

a uspořit sobě tu cestu.