POSLEDNÍ NOC

Já o tebe se ještě chvěl.

Když usnula jsi, doufal jsem a bděl.

Jak chvátá rafije.

Je blízek den. Uzdraví? Zabije?

Je dlouhá noc a zšeřená,

šelestem stromů zčeřená.

Záclony dněním průsvitné.

Kdy pohne se? Kdy procitne?

Můj hlas tě volal. Neslyšíš.

Ty, jako nikdy dlouho spíš.

Kdybych já věděl jen:

smím dobrou noc říc’, dobrý den?

Dochází, došla rafije.

Byl den to a ten zabije.

Nic netíží. Nic netrudí.

Pozemský hlas již nevzbudí.

Teď růže, mnoho růží, růže.

Ted' samé bílé, bílé růže.