POSLEDNÍ POŘÍZENÍ

By Petr Křička

Neklovej mi játra! Sečkej chvíli!

Což mne nepoznáváš, orle bílý?

Skoro denně v horách letním časem

ustašů jsem sytíval tě masem. –

Dvanáct měl jsem kulí v nábojnici.

Dvanáct mrtvých leží na silnici.

Třináctý byl Bočkaj křivonohý.

Ten mne do zad střelil ze zálohy. –

Starý druhu! Chop se nábojnice,

k bratru Franu zaleť do Breznice!

Řekni, že ho prosím, umíraje,

aby počíhal si na Bočkaje.

Chumáček mých vlasů v tomto šátku

odevzdej mé Daně na památku!“ –

Se šátkem a s prázdnou nábojnicí

rozletěl se orel ku Breznici.

V hospodě tam Frano sklenky tříská.

V novém plášti ustašském se blýská.

Z kostela tam Bočkaj, všecek záře,

krásnou Danu vede od oltáře.