Poslední prosba.

By Alois Vojtěch Šmilovský

Až své kosti složím v hrobě,

až mně zhasne světla den,

tehdy, bože, vzletnu k tobě

s touto vroucí prosbou jen:

Dlouhý sen mi dej o vlasti,

krátký jen o zpěvech mých,

jak je zpívá v chvatu slasti

národu květ po hájích.

A v tom snění vínek spletu,

na čelo jej vlasti dám,

a tak v lůně jarních květů

v hrobě blaze podřímám!