poslední soud

By Stanislav Kostka Neumann

nejsi-li slep a hluch, je peníz dnů

na tvrdé dlani oheň nebo led.

zasykne srdce: nezapomenu

a nedám krvi chudnout v nouzi snů.

sem palaš. na kůň. ohrožen je svět.

máš-li či nemáš, lze se vůbec ptát?

ledaže v cevách zkyslé víno máš.

nestačí život v sobě milovat,

už zítra budeš zelenavý hnát

a životu, jenž trvá, odevzdáš

jen sobeckosti stopu marnivou.

co básnils, oněmí, zač bil ses v tmách,

to soudit bude člověk, nad hlavou

svobodu maje, střechu světelnou,

jíž nedobyly straky na vrbách.