Poslední světla.

By Viktor Dyk

Poslední dohasla v daleku světla.

(Rdousila všechno ta mlhavá noc...)

Dozněly nervósní kroky již chodců...

Plíživé kočky jen slyšet lze teď...

Po střechách vinou se. Zoufalý koncert!

Spustily v sboru a v dálku to zní.

Do temnot zmrtvělých nesvítí měsíc.

(Svítí-li, příliš je zsinalý, bled.)

Slyšeti hovořit dumavé stíny...

Nevíš, co mluví teď k sobě dnes zas?

Pláně jsou ztemnělé, příšerné hvozdy...

(Eh, všechno pohltla chladivá noc!)

Kde světlo za dávna v duši tvé plálo,

nemůžeš, ubohý, určitě říc’!