POSLEDNÍ TRIUMF.

Viděla jsi horský pramen

řítící se tříští skal?

Toť mé srdce. A já znaven

za ním letím dál a dál

se skal do lučin a květů,

bez ustání chvat jen chvat,

jak bych stíhal strašnou metu,

jež mne musí pochovat.

Pro mne není zastavení

k oddechu či objetí

a jen čekám okamžení

hrůz a tmy a prokletí,

až ten pramen u granitu

zasténá a zavyje

a tělo dle sudby ritu

o skálu se rozbije.

Pak to srdce něžně vyjmeš

a když je pod křišťal dáš,

poslední svůj triumf přijmeš:

svůj obraz v něm uhlídáš.