Poslední vzpomínka.

Noc byla plná snů a touhy,

květ střásala ti ve vlasy,

když v bolestný můj život dlouhý

ty jako anděl přišla jsi.

Noc bouřlivá se krajem tměla,

ni hvězda v nebi nebyla,

když na věky se uzavřela

mé lásky smutná mohyla.

A nekonečná noc je zase,

zem tiše dýše po práci,

v tom jejím mdlém a smutném jase

mé srdce touhou krvácí.