POSLEDNÍ ZJEV.

Až v divé vřavě, v krutém třesku žití

v prach povaleny budou vše mé modly,

až zdáví ve mně všední život podlý

vše vzněty, jež v mé duši dosud svítí;

Až v pusté hlavě nebudou víc vříti

ty boly, jež ji kdysi na krev zbodly,

ni v srdci mém, v něž, krátký čas než prodlí,

jak v okno vypálené budu zříti;

Až jako zvíře nikým neviděný

v tmě zoufalé mřít budu ve ústraní,

již tupý pro všech lidí ples i steny:

Pak vzhoří v slavném, nesmrtelném plání

tvůj drahý zjev v mé duši utajený,

má první lásko, snů mých věčná paní!