POSLOVÉ BOŽSTVÍ

By Antonín Sova

Jsme daleko ještě člověk od člověka,

kdo zakoupit si může duše a těla i světa půl,

i tebe si jednou koupí,

tvůj ochočí krok, tvé záměry zleká

a starosti o zítřek spánek ti zloupí

v příbytku chudém, kde prázdný tvůj stojí stůl.

Je oheň však, bouře, jsou blesky tuch –

z nich rodí se Bůh.

Bůh starý v nás nezemřel dosud

a nový se nezrodil,

jít hledat ho, věčný náš osud

v neznámých končin díl.

Jsou v našich duších nepřekonané mety,

jsou mlhavé, kroužící ohnivé světy,

v nich božství se rozžíhá jas.

A každý muž, o píď jenž myšlenkou hnul,

kdo oheň duší do duší porozdul

a každá žena, jež v bolestech porodila,

je poslem božím, je bohem zvolena,

dál o pokolení rozepnout ramena,

a člověka člověku přiblížit,

by mohl žít, líp mohl žít, líp mohl žít.