POSMĚCH OČÍ

By Antonín Sova

Žal, který zdrtil, očima

se dívá drze cizích lidí.

Nás nešetrnost dojímá

pohledu, jenž nám v nitru slídí.

Lítostný oheň rozdýmá

se každou drobnou srdce pídí.

Očima z ledu hroznýma

kdo chápe z cizích to, co vidí?

Žal, který zdrtil, může být,

jen žena mohla zasadit

a démon, jenž tvou duši rve.

To baví... krásným divadlem

je zřít tě, rozdrcena zlem

a ubitého do krve.