POSMĚCH OČÍ
By Antonín Sova
Žal, který zdrtil, očima
se dívá drze cizích lidí.
Nás nešetrnost dojímá
pohledu, jenž nám v nitru slídí.
Lítostný oheň rozdýmá
se každou drobnou srdce pídí.
Očima z ledu hroznýma
kdo chápe z cizích to, co vidí?
Žal, který zdrtil, může být,
jen žena mohla zasadit
a démon, jenž tvou duši rve.
To baví... krásným divadlem
je zřít tě, rozdrcena zlem
a ubitého do krve.