POSPOLITÁ KMETŮ.

Bývaly to krásné časy,

Pokud dítko matky hlasy

Od her v lůno volaly;

Oko, duše slzy jiné,

Než že míč neb ptáček mine,

V sladkém věku neznaly.

Časové prchají jako ten blesk,

Sotva se nadějem, již je tu třesk;

Tak mine, tak plyne stále

Života rychlota dále;

Dětství ta číše

Ať jde do výše!

Bývaly to krásné časy,

Když jinošské mysli jasy

V blaha ráje zářily;

Když kol hlav se čarní snové

Co kol růží motýlkové

V slasti lásky točily.

Časové prchají jako ten blesk,

Sotva se nadějem, již je tu třesk;

Tak mine, tak plyne stále

Života rychlota dále;

Junství ta číše

Ať jde do výše!

Bývaly to krásné časy,

Když co zralé, zlaté klasy

Síly mužné kynuly,

Když duch bystrý jako sokol

Na děj světa hleděl v okol,

Skutku věnce kynuly.

Časové prchají jako ten blesk,

Sotva se nadějem, již je tu třesk;

Tak mine, tak plyne stále

Života rychlota dále;

Mužství ta číše

Ať jde do výše!

Bývaly to krásné časy,

Když se ještě naše vlasy

Stříbrem věku nekryly;

Než i teď se srdce směje,

Žeň kdo spatří, dřív co seje;

Hle, my darmo nežili.

Časové prchají jako ten blesk,

Sotva se nadějem, již je tu třesk;

Tak mine, tak plyne stále

Života rychlota dále;

Kmetství ta číše

Ať jde do výše!