POSTNÍ ROZJÍMÁNÍ.

Na veliký pátek v temný šla jsi chrám,

v chrámu chlad a smutno, co tam dělat mám?

Venku mnohem krásněj; slunečko tam svítí,

kočičky má jíva, země pestré kvítí.

Na veliký pátek velký v chrámu den,

a já v mladém jaru ved’ bych tě radš ven,

kde skřivánek polní v slunci zpívá s hora

mnohem veseleji kruchty nad kantora!

Na veliký pátek mumlá v chrámě lid,

v omlazeném lese mír je však a klid,

tam pozorné ouško, i když větřík šumí,

co si láska šeptá, všemu porozumí.

Na veliký pátek velký církve půst,

a já rád bych syt byl vínem rudých úst,

ej, což bych se opil, nedbal věru ani,

sto nechť otčenášů měl bych za pokání.

Veliký je pátek, ale což je víc!

za krok ke mně jeden, sto ti vyjdu vstříc,

nebudem se klamat, nebudem se šálit,

milovat je také Pána Boha chválit.