POSTRKEM

Platná byla dosud věta,

že má ve všech koutech světa

Slovan bratry; a slov těch

smysl taký je, že Čech

do ciziny zahnaný

všude najde krajany.

Ba, jak tvrdí starý kuplet,

který ňáký Němec uplet’,

když prý do Ameriky

Kolumbus, muž veliký,

přijel a vstoup’ na pevninu,

slyšel naši mateřštinu.

Ve věci té náhlá změna

byla právě způsobena.

Neurazí české slovo

dnes již ucho poutníkovo,

který projde pruské kraje

na vše strany naslouchaje.

Český lid sic ještě žije,

bdí však pruská policie.

Pobytu jich v Prusku dnové

sečteni jsou. Žandarmové

již je vedou k hranici.

Milí čeští dělníci,

krejčí, ševci, zedníci,

tady vás již není třeba,

hledejte si jinde chleba.

Ale až se jednou v úzkých

ocitne král zemí pruských,

bude nutno vaše žití

za něj v oběť položiti,

srdce střelám nastaviti.

Neboť pruští vlastenci,

to jsou naši spojenci.

Ach, co je to všecko platné,

vrhá to přec světlo špatné

na národ, když krajani,

kteří vyšli za prací,

ze země jsou vyhnáni

jak ničemní syčáci.

Není jistě bezúčelné

nyní věděti, co praví

o případě tomto čelné

naše politické hlavy.

Poslanec Bohumil Tlama,

sociální demokrat,

co večeří čtyřikrát,

osobnost to velmi známá

pro svůj bystrý úsudek,

děl: „Jsme malý nárůdek.

Nelze pro ty lapálie

myslit na represalie.

My milujem Indiány,

šimpanze i paviány

i ostatní cizozemce

a ovšem že taky Němce.

Pravíme však pro útěchu

vám, že Němci ani Čechu

stejně nejsme ku prospěchu.“

Slavný doktor profesor

Hilarius Pyšišvor

míní: „Je to těžký případ

na sobě dát dříví štípat.

Pro nás jedině je spasná,

ať si kdo chce co chce říká,

positivní politika.

Ovšem že čest věc je krásná,

ale, ač to pěkně nezní,

je přec možno žíti bez ní.“