Posvícení.

By Šebestián Hněvkovský

Zlaté posvícení

Veliké máš vnady,

Kam se obrátíme,

Veselo je všady.

Pro mne, pro mou děvu

Veliký to svátek,

Umluvili jsme se,

Kdy náš bude sňatek.

Také u tatínků

Nemalé máš ceny,

Zpomínají, jak jich

Krásné byly ženy;

Jedí, pijí, skáčí

Tobě ku památce;

Lituji jen toho,

Že tak trváš krátce.

V hospodě i doma,

Všude znějí zpěvy;

Vše to běhá rychle,

Poskakují děvy.

Vesele zní hudba,

Vše se v proudu točí,

Sem a tam se dívka

Proti hochu bočí.

Obmezit nám chtěli

Toto vyražení,

Ale slavnějšího

Nad tento den není;

Však jsme setrvali

V starožitném stavu;

Nechcem ustoupiti

Od posvátných mravů.

Kdo tě vynalezl,

Výbornou měl hlavu;

Chcem jej v kole slavit,

Těšíce se v davu.

Zazpíváme si též

Písně staročeské;

Střídati se musí

S námi děvy hezké!

Houpavou teď hudou,

Pojďme na sousedskou,

Omládnou hned staří,

Když slyšejí kmetskou.

Provádí si všecky,

Které ctili v mládí,

Staré matinky též,

Poskočí si rády.