Potoky.

Rád potoky mám na vsi v prostřed lesů,

přes které rozjezděné brody vedou,

z trav zelených a fialových vřesů

tu ticho velké stoupá s mlhou šedou;

křik a zpěv ze vsí, které leží v stínu,

tu echem po skalách v tmě sosen kvílí,

krav bukot zaléhá sem z blízkých mlýnů,

a jednotvárný hukot dálné píly.

Ve vrbách skrytý dědík v slunce změti

z děr břehů rybky chytá střísněn pěnou,

nic nehne se – vran zástup přes vsi letí,

přes žlutou kouli slunce rozžhavenou.