Potomkům českých Vršovců.*)

Rodino Vršovců! nechť tisíc roků

Uplynulo v tichém, věčném odtoku,

Aj květoucí ještě jest

Tvého rodu ratolest.

My tě vítáme!

My tě vítáme!

Přemyslovci zhasli v milé otčině,

Vy ste vytrvali v smutné cizině,

Rodino vyhostěná,

Zpátky volá smířená

Tebe česká vlasť!

Tebe česká vlasť!

Na hrobech královských reků stojíme,

Za jejich a za Váš mír se modlíme,

Všechno záští zhladil čas,

Z české otčiny zní hlas,

Z Vaší otčiny,

K Vám do ciziny!

Z Vaší otčiny zní k Vám do ciziny:

Vraťte se v kolébku Vaší rodiny,

Živa v našem národu

Touha po Vašem rodu.

Navraťte se k nám!

Navraťte se k nám!