Potrestaná všetečnost.

Naše milá Bětuška

Rozkošného Bertuška

Drží denně na klíně

V páperové peřině.

Pětiletý Pavlíček

Přiběh, jeho bratříček,

Dal mu sladkou hubičku,

Hladě mladou tvářičku.

Bertušek se usmívá,

Zvláštní zvůle nabývá,

Výská, tleská outlinkou

Mlékobílou ručinkou.

Když ho začal lektati,

Chlapček počal plakati,

Chtě ho kojit Pavlíček,

Dal mu do ust malíček.

Bertušek se domnívá,

Matky prs že požívá,

Cucá, cucá maličký,

Mléka nemá – sprostičký!

Tu se chlapček zamračí,

Aniž víc se rozpáčí,

Že ho sklamal všetýček,

Pokousal mu malíček.

Zoubky má, jak jehličky,

Kouše hodně maličký,

Bratříčkovu všetečnost

Strestal cytedlně dost.