POUPÁTKO.

By Arnošt Czech z Czechenherzu

Děvčátko, poupátko,

nesmělý růže květ,

dalo se v šírý svět.

Po mezi políček

šlo, v ruce uzlíček.

Znalo jen rodnou ves,

matičku, šumný les.

Zpívalo celý den,

v srdéčku mělo jen:

Sluníčko, písničku.

Za krátko děvčátko

povadlý růže květ,

rodné vsi vrací svět.

Pobledlo drobátko,

nese si robátko.

Poznalo města ruch,

dýchalo jiný vzduch.

Kolébá celý den,

v srdéčku chová jen:

Děťátko, poupátko.