Pouť v zimě.

Je městys zasněžen... V náměstí malém

tu stany stojí, boudy pernikářů,

a lid se hrne, splývá, šumí valem,

zní trubek vřesk... Ze skladu písní, snářů

a obrázků kdos zpívá, z panorámy

vytylý patron s papouškem v dav křičí.

A sníh se leskne jako drahokamy.

U jeslí koně před hostincem řičí,

hvizd bičů zní v směs lidí kolébavou.

V zátiší pod hřbitovní vlhkou stěnou

mrzáci stojí s obnaženou hlavou,

s formulí hladu dávno naučenou.