Poutnické. (III.)

Ty můj Bože, co těch dívek

přijde ročně na Tábor

a co teprv hochů táhne

za nimi sem, z kraje, z hor!

A Ježíšek vyslyší tu

mnoho vzdechů, mnohý pláč,

mnoho dívek, mnoho hochů

modlí se, – sám Bůh ví, zač.

Modlí se a pokukují

hoši sem a dívky tam,

hlavičky si zamotají,

že nevědí, kudy kam.

Rozejdou se, hledají se,

mají malou dušičku –

až se najdou: ona v jeho

a on v jejím srdíčku.