Poutník. (II.)

Kdo jest mezi přátely živ svými,

Ach ten jestiť mnohem šťastnější,

Než kdo putování vezdejší

Snad jen koná s lidmi nevrlými.

Pospolitě s bratry upřímnými

Trávit život, jest dar vzácnější,

Totě poklad v světě krásnější,

Oplývat než statky všelikými.

Ale není nám to štěstí přáno

Vždycky s přátely jen obcovat,

To být nemůž lehce zachováno;

Poutníky zde jenom býti máme,

Každý musí jinak putovat,

K jedné však se vlasti ubíráme.