Poutník.

Za kloboukem péro,

v ruce hůl,

zchodil jsem a zbloudil

světa půl.

Od tebe, mé srdce,

dál, vždy dál,

zpíval jsem, když myslet

jsem se bál.

Za kloboukem péro

v srdci tíž,

chodil jsem tím světem

kříž a kříž.

Však jsem přece musel

domů jít –

nemoh’ jsem tě, srdce,

zapomnít!